Klek, Ozalj a Rastoke skrývají legendy o čarodějnicích a vílách

Jalovec po staletí přitahuje cestovatele a průzkumníky, a zvláštní vzhled jeho vrcholu vzbuzuje představivost jako žádný jiný vrchol v Chorvatsku. Na každé světové straně má jiný tvar a vyniká vrcholový převis. Klek sa 1181 metrů nad mořem nepatří mezi nejvyšší chorvatské hory. Ale skalnatý vápencový vrchol ho činí vyšším a zdánlivě nepřístupným. Kdysi dávno musel vzbuzovat úžas.

jalovcová legenda
Foto: Zdravko Špehar – VE FOTO VIDEU A DESIGNU, zdroj: CK města Ogulin

Hřeben hory při pohledu z východu, ze směru od Ogulinu, vypadá jako obrovský zkamenělý obr. Div leží na zádech, jeho hlava je hlavním vrcholem Kleku a nohy spící hory jsou dva útesy Klece. Zdá se, že obr tvrdě spí, ale někteří další tvorové mu během bouřlivých nocí nedají pokoj. Legenda praví, že když kolem Kleku šlehnou blesky a hromy, že čarodějnice volají po vesnici na jejím vrcholu.

Historik a spisovatel Rudolf Strohal Koncem 19. století sepisoval formou příběhů lidové pověsti o klečských čarodějnicích. Hrdinky příběhů, čarodějnice z Kleku, vaří tajemné bylinky a oleje, mažou se jimi, létají na Klek nebo jezdí se sluhou na vrchol, devastují hostince, celé hodiny tančí čarodějnické tance, zabíjejí manžele a požírají děti. a zapojit se do všech druhů čarodějnictví a špatnosti. Mnohé z mýtů, které Strohal uvádí jako folklór, jsou však ve skutečnosti výpovědi žen obviněných z čarodějnictví, stejně jako svědků a soudců při skutečných čarodějnických procesech v severozápadním Chorvatsku během 17. a 18. století.

///Ve vlasti mé babičky

Klek byl často uváděn jako místo jejich setkání v čarodějnických zpovědích na těchto procesech. Týká se to nejen procesů žen z Ogulinu a okolí, ale například i žen ze Záhřebu. Klekovu rozšířenou proslulost hlásila už slovinština historik a vědec Johann Weichard Valvasor v cestopisech vydaných v roce 1649. Některé z žen odsouzených za Klečko copernicus ukončily svůj život na hranici. Jedna z čarodějnic však podle lidové pověsti zkameněla. Při vjezdu do obce Bjelsko na úpatí Kleku je houbovitá skála, které lidé říkají (Visi) Baba.

jalovcová legenda
Foto: Vjekoslav Žgela, zdroj: CK města Ogulin

Čarodějnice – víly, které používají zlá kouzla

A zatímco pronásledování a vyhlazování čarodějnic v západní Evropě vrcholilo v 17. století, v Chorvatsku začaly nejstrašnější formy mučení a poprav žen obviněných z čarodějnictví až v roce 1698. Skončily výnosem císařovny Marie Terezie v roce 1758. V obviněních proti čarodějnicím jsou obviněni z toho, že uzavřeli smlouvu s ďáblem a obcovali s ním. Proměňovali lidi ve zvířata, ničili úrodu, sváděli manžele... a mnoho dalších věcí, které s lidovými pověrami vždy neměly nic společného. Ve folklóru Karlovacka byly čarodějnice často jen víly, které používaly zlá kouzla.

Ale pro inkvizitory té doby byly čarodějnicemi také bylinkářkami a jinými ženami, které se zabývaly „pohanským“ léčením a léčením, ale také uvědomělými dívkami, které odmítaly být poslušné ve „světě mužů“ vnuceném šlechtou a církví. času. Tak o Vánocích roku 1620 onemocněl v Bosiljevu chorvatský bán Nikola Frankopan „... protože ho čarodějnice svými kouzly připravily o schopnost používat nohy. K pacientovi přišla čarodějnice a chlubila se, že ho vyléčí čarodějnictvím a tajnými kouzly...“. To se jí prý nepovedlo a zákaz vyléčil kněz. Strohal však podotýká: „Takové šamanky měly mezi lidmi velmi vysokou pověst. Lidé jim věřili mnohem více než lékařům. Nedávno ve stejnou dobu zmizela i jeho babička."

jalovcová legenda
Foto: Vjekoslav Žgela, zdroj: CK města Ogulin

Když jsou ze skal Kleka „vyhoštěné“ čarodějnice, lidé se ho odvážili navštívit. Na Klek tak v roce 1838 vylezl saský král a botanik Friedrich August II. v doprovodu ogulinského důstojníka Josipa Jelačiće, pozdějšího chorvatského bana. Po výstupu na Klek v roce 1874 se Dr. Johanes Frischauf, univerzitní profesor ze Štýrského Hradce, setkal v Ogulinu s důstojníkem a spisovatelem Budou Budisavljevićem a právníkem a spisovatelem Vladimirem Mažuranićem (synem chorvatského bana Ivana Mažuraniće). Setkání bylo podnětem k založení Chorvatského horolezeckého spolku v Záhřebu téhož roku.

Kromě Kleku se v Ozalji skrývají také legendy o čarodějnicích a v Rastoki se skrývají víly

Po Kleku měla oblast Ozalj kdysi špatné jméno pro „babův byznys“. Historik Emilij Laszowski zmiňuje, že ještě v jeho době, na počátku 20. století, obyvatelé Trgu věřili, že kupa v noci čarodějnic které se tam vozí v povozech. Například Dora Lagenka byla upálena jako čarodějnice v Ozlje v roce 1694 a Bari Petruša z Vivodiny byla sťata v roce 1749 a poté s tělem hozena na hranici.

Stejně jako v Ogulině, v Ozlji a jinde v okolí Karlovacu i dnes, jak upozornil kurátor Městského muzea Karlovac Igor Čulig, "...odhalujeme stále hluboce zakořeněnou tendenci některých obyvatel tohoto regionu v neobvyklých, a hlavně nešťastných případech alespoň podezřívat z čarodějnictví." Čulig také napsal hru o čarodějnici Báře Petruši, která se v roce 2000 hrála ve starém městě Dubovac.

Foto: CK Slunj

Legenda o vilách v Rastoke existuje tak dlouho jako samotná vesnice Rastoke. Zatímco lžičkáři mleli celou noc kukuřici a pšenici, mlynáři a mlynáři se dlouho do noci poflakovali s petrolejkami a vyprávěli různé historky ze svého života. Mezitím - Raštok vily vzal koně, které mlynáři nechali pod seníky, aby si odpočinuli na cestu domů. Za časného svítání přivedly víly zpět koně – zadýchané, unavené, zpocené a se spoustou drobných copánků z hřív. Ti zase prali prádlo ve Slunjčici, tančili kruh a tančili, volali mlynáře, aby se k nim přidali...

///Město Slunj obdrželo cenu UNWTO World Tourism Award

Foto: Vedran Božičević, zdroj: Turistické sdružení Slunj

I dnes se rádi scházejí, takže každý, kdo opravdu chce, je může vidět a strávit čas u vodopádu Vila Kosa...

///Kde v Chorvatsku můžete vidět víly?

Zdroj: TZ Okres Karlovac
Titulní foto: Vjekoslav Žgela

POSLEDNÍ ZPRÁVY

Přihlaste se k odběru našeho zpravodaje

Týdenní dávka nejlepších turistických příběhů. Zpravodaj vám poskytne vhled do nejdůležitějších událostí a témat, o kterých se psalo na portálu turistickeprice.hr

Vaše e-mailová adresa bude bezpečně uložena a použita pouze pro účely stránky turistickeprice.hr a nebude předána třetím stranám.