Vela spila na Korčule – fenomén, který přitahuje milovníky přírodního a kulturního dědictví

Ostrov Korčula kromě toho na každém kroku okouzluje nadčasovou krásou se může pochlubit bohatým kulturním a historickým dědictvím. Na Korčule se i dnes můžete zaposlouchat do ducha minulosti a zažít staleté tradice našich předků.

Vela Spila
Foto: Kulturní centrum Vela Luka

V západní části ostrova je chorál Vela Luka, prostředí bohaté na ducha, známé svým hmotným i nehmotným kulturním dědictvím, nesčetnými kilometry suchých kamenných zdí a olivových hájů, ale také uměleckými výkony, lidmi štětcem, perem a hlasem.

Ve Vela Luce, jedné z nejmladších osad na Korčule, je také Vela spila. Je to jeden z z nejstarších a nejznámějších prehistorických archeologických nalezišť. Vela Spila, ležící na svazích Pinski Rat, je nepřehlédnutelnou destinací pro milovníky přírodního a kulturního dědictví. Už samotný příjezd do lokality je zvláštním zážitkem. Modrá stezka vede totiž k Vela spila, promenádě, ze které máte možnost kochat se výhledem na Vela Luku, rozvětvený záliv, menší ostrůvky a dále směrem na otevřené moře. Tato jeskyně je sama o sobě jedinečnou přírodní atrakcí.

Vela Spila
Foto: Kulturní centrum Vela Luka

Místnost klenutá vápencovou skálou osvětlují dva otvory ve stropě vzniklé zřícením, kterými dovnitř vstupuje denní světlo. Kromě toho, že jeskyně je přírodním fenoménem, ​​je neocenitelným mnohovrstevným archeologickým nalezištěm. Je zkoumána posledních padesát let, během kterých bylo vykopáno značné množství různého archeologického materiálu, místy až do hloubky 11 metrů.

Vela Spila
Vela Spila, foto: Centrum kultury Vela Luka

Historický přehled průzkumu místa

Vela Spila je nepřímo poprvé zmíněna ve statutu města a ostrova Korčula z roku 1214. Poprvé ji popsal Nikola Ostojić v roce 1853 a varoval před jejími přírodními krásami. Od roku 1951 proběhly první seriózní výzkumy a množství a význam nálezů podnítily Archeologický ústav JAZU k zahájení systematického výzkumu.

Vela Spila
Foto: Kulturní centrum Vela Luka

Od roku 1974 se práce provádějí téměř každý rok. Zpočátku vedl vykopávky Grga Novak, v práci pokračoval Božidar Čečuk, stálým členem týmu byl od samého počátku Franko Oreb a od roku 1986 se k nim připojil Dr. sc. Dinko Radić, který je v současné době v čele Archeologické sbírky Vela Spila a který vede výzkum lokality.

Projekt Opravit mezeru

Od roku 2016 dochází k velkému rozmachu výzkumu Vela spila. Tehdy odstartoval projekt Mend The Gap (Inteligentní integrace genetiky s vědami minulosti v Chorvatsku: Minding and Mending the Gap). Na evropském projektu se podílela řada domácích i zahraničních odborníků a zapojilo se také Kulturní centrum Vela Luka.

Vela Spila
Foto: Kulturní centrum Vela Luka

V rámci projektu, který trval tři roky, bylo světovým vědcům umožněno provést komplexní výzkum archeologických nalezišť. Projekt propojil a překlenul velké rozdíly mezi tzv. starou a novou Evropou a jeho cílem byl přenos znalostí a technologií. Na projektu se podíleli vědci z celého světa z oblasti archeologie, botaniky, geologie, antropologie a paleontologie.

Výsledky výzkumu Velké jeskyně

Výsledky výzkumu potvrzují, že jde o jednu z nejbohatších i nejvýznamnějších středomořských jeskynních lokalit, osídlené od konce paleolitu do poloviny doby bronzové. Archeologický materiál nalezený z Vela spila poskytuje důkazy o životě několika pravěkých lidských společenství. Jeskyně byla jejich domovem, ale využívali ji i k pohřbívání svých mrtvých. Nalezené tisíce keramických zlomků, celých nádob a dalších předmětů jsou nálezy prvořadého významu. Jsou na nich napsány stránky kulturní, sociální, duchovní a hospodářské historie Vela Spila a blízkých i vzdálených oblastí Jadranu a Středomoří.

Vela Spila
Foto: Kulturní centrum Vela Luka

V interiéru Vela Spila objevili archeologové mimo jiné cenné ukázky 17.500 36 let staré keramiky. Tyto informace svědčí o komunitě pravěkých umělců a řemeslníků. Během poslední doby ledové „vynalezli“ keramiku tisíce let předtím, než se stala běžnou věcí. Nález tvoří 1986 fragmentů, většinou fragmentů modelovaných zvířat. Zvláště cenný nález byl objeven při vykopávkách v roce XNUMX, kdy byly nalezeny kostry dvou žen. Nález vzbudil velký zájem Velolučanů, kteří jim láskyplně volali "Babička a dědeček". Stanko, nejstarší kostra obyvatel Středomoří, byla také nalezena ve Vela Spila. Žil v mezolitu před více než 9.000 XNUMX lety a byl lovcem, rybářem a sběračem ovoce.

Vela Spila
Foto: Kulturní centrum Vela Luka

Od New York Times, Sunday Mirror, National Geographic po Queen Elizabeth

Odborníci z University of Cambridge zveřejnili své poznatky z Vela Spila v New York Times a Sunday Mirror. To jen potvrdilo Vela Spila ve vědeckých kruzích jako synonymum pro ostrov Korčula a Vela Luka. National Geographic také projevil velký zájem o Vela spila tím, že zaznamenal funkci o webu. Vela spila zaujala samotnou anglickou královnu Alžbětu. Jako velká milovnice historie léta finančně podporovala práci výzkumníků z University of Cambridge, kteří se zabývali výzkumem v oblasti Vela Luka.

Vela Spila
Foto: Kulturní centrum Vela Luka

POSLEDNÍ ZPRÁVY

Přihlaste se k odběru našeho zpravodaje

Týdenní dávka nejlepších turistických příběhů. Zpravodaj vám poskytne vhled do nejdůležitějších událostí a témat, o kterých se psalo na portálu turistickeprice.hr

Vaše e-mailová adresa bude bezpečně uložena a použita pouze pro účely stránky turistickeprice.hr a nebude předána třetím stranám.