Muzeum Krapina neandertálců - Dveře, které vás zavedou zpět do historie

Ze všech míst vhodných k životu, se všemi jeho výhodami a nevýhodami, si neandertálci vybrali jeskyni Husnjak kopec. Líbilo se jim to.

Jeskyně se zdála bezpečná, prostorná a - co bylo nejdůležitější - celá rodina se v ní mohla ukrýt před nepřízní počasí a jinými nebezpečími, která hrozila ze všech stran. S tím, co našli, byli spokojeni i lovci. Kopce byly zalesněné a lesy byly obydleny zvířaty a bohaté na výživné bobule.

Kromě bobulí tu bylo i dost dalšího jídla, protože kdyby tomu tak nebylo, asi by tam dlouho nezůstali, ale šli by dál a hledali někoho bolje místo. A bolje to místo, které si nedokázali ani představit.

Byl postaven jen pár set kroků od místa, kde za starých časů tábořili primitivní lidé Krapiny Muzeum Krapina neandertálců. Muzeum zasazené do krajiny mezi dvěma kopci vypadá přesně jako Krapinská polojeskyně ze začátku příběhu. Z architektonického hlediska je budova plná simbolike, tak pod muzeem je potok, který znovu a znovu vyvěrá před vchodem a který představuje běh času.

Tím, že ji přejdete k velkým dveřím, vstoupíte do minulosti. A ta „minulost“ u samotného vchodu je z „umělého kamene“, jak budeme nazývat beton, jako jakési simulace pravěkého biotopu, kde mohou návštěvníci pozorovat vnější prostředí z pohledu neandrtálce. No, ke vchodu jsme šli spolu, a pak už pokračujete sami... Tímto úvodem vás zve Turistické sdružení Krapina Zagorje na cestu pravěkého člověka.

Dveře, které vás zavedou do pravěku

Krapinský prehistorický člověk, vědecky známý jako Homo sapiens neanderthalensis, byl objeven již v roce 1899, kdy na kopci Hušnjakovo v Krapině začal geologický a paleontologický výzkum. Výkopy vedené profesorem Dragutin Gorjanović-Kramberger, známý chorvatský geolog, paleontolog a paleoantropolog, trval šest let a významně přispěl k evropské a světové vědě o fosilních lidech.

V pískovcových nánosech osm metrů vysoké jeskyně bylo nalezeno až devět set lidských fosilních kostí. To tvoří nejpočetnější a nejbohatší sbírku neandrtálského člověka shromážděnou na jedné lokalitě. Právě na tomto místě byly nalezeny četné fosilní pozůstatky jeskynního medvěda, šedého vlka, losa, obřího jelena, nosorožce, nosorožce a mnoha dalších zvířat.

Více než tisíc nalezených kusů kamenných nástrojů z doby paleolitu, tedy starší doby kamenné, svědčí o hmotné kultuře krapinského pračlověka. Stáří této bohaté paleontologické lokality odpovídá době před 125 000 lety.

Podle Muzea existují různé teorie o interpretaci lokality Krapina, které jsou dnes předmětem mnoha diskuzí. Po několika staletích existence je zvláště atraktivní právě pro svůj paleontologický význam a velké množství fosilních exemplářů. V roce 1961 byl chráněn jako první přírodní paleontologická památka v Chorvatské republice. Pracujeme také na jednom z nejbohatších paleolitických stanovišť neandrtálského člověka v Chorvatsku a Evropě.

Zagorje - pohádka jako na dlani

Takto začíná příběh, který vás zavede Zagorje do Muzea krapinských neandrtálců. Od svého otevření na začátku roku 2010 přitahuje návštěvníky z celého světa. Toto je turistický příběh, který vás provede po stezkách pravěkých lidí, a je to také jeden z nejzajímavějších chorvatských turistických příběhů, který vás vezme zažít pohádku jako na dlani.

Kdyby v něm nebydleli lidé, bylo by Zagorje jen pohádkovými kopci. Nebyl by tam žádný příběh. A lidé rádi vyprávějí příběhy, vytvářejí zážitky a píší historii. Pak uložte celou tu historii do muzeí a zámků, abyste zanechali stopu pro ty, kteří přijdou. Proto, pokud vás zajímá, čím je Zagorje známé, zastavte se u jednoho nebo více bolje, všechna zagorská muzea a hrady a zjistěte vše, co vás zajímá. Místo stroje času se do nich pusťte!

A když objevíte Zagorje, pak nevyhnutelným bodem je muzeum v Krapině, které se nachází téměř na každé turistické trase, a to nejen díky zajímavému konceptu. NEANDERTÁLY, určitě kvůli specifickému způsobu prezentace života starověkých lidí, který odlišuje toto muzeum od ostatních.

Autoři projektu a realizace muzea, paleontolog Jakov Radovčić a architekt Željko Kovačić, dokázali obyvatelům Krapiny z doby kamenné přiblížit návštěvníky nejzajímavějším způsobem. Před 125 tisíci lety žil zde. Výstava byla vytvořena jako stroj času skrz historii vesmíru, Země, člověka až po současnost, se zvláštním důrazem na dobu neandertálců.

Zdroj: TZ Kraj Krapina Zagorje, Muzeum krapinských neandrtálců
Titulní foto: Archiv muzea neandertálců z Krapiny