Vstup do moře před vilou nazýváme u Zátoka Čikat na Lošinji. I když jste na Lošinji nebyli, určitě jste je viděli, protože fotky schodů už léta zaplavují sociální sítě a na svém profilu je má každý influencer, kterého to zajímá.
Jak už to tak bývá, poté, co fotografie zaplavily sociální sítě, se o této lokalitě začalo psát. Pro účely sbírání prokliků mnozí senzací senzaceli historii schodiště, které je vlastně spojeno s Villa Carolina, jejímž vstupem do moře je právě tato budova.
Zajímavé také je, jak je ta nejmalebnější stavba vlastně něčím, co je v dnešní době nepředstavitelné, protože takové zásahy do námořního majetku by byly ze zákona zakázány. Každý, kdo by se dnes pokusil vybudovat si rajský přístup k moři, by pravděpodobně zaplnil přední stránky médií, ale ne v pozitivním slova smyslu. Ale kdo by to mohl říct do rakousko-uherské elity 1898 když je navrhl vídeňský architekt K. von Wiedenfeld pro budapešťského boháče Josefa F. Lovasyho.
Byla to rakousko-uherská elita, která utvářela podobu nádherné lošinjské zátoky, kterou dodnes obdivují návštěvníci z celého světa. V průběhu let, jak už to tak bývá, vila měnila majitele, většinou zahraniční mocné, a koluje legenda, že byla rakousko-uherský císař František Josef chtěl dát svou milenku Katarinu von Schratt, herečku vídeňského Burgtheatru, ale dala přednost jiné vile v Řecku.
Zmiňuje se i Hvatiina oblíbená císařovna Sissi, která prý dala dohromady svého manžela a herečku. Ještě dnes jsou drby vídeňského dvora převyprávěny jako šťavnatý materiál související s mystickou vilou, ale ve skutečnosti schody, jejichž účelem je usnadnit přístup k moři, zastínily samotnou vilu, jejíž zdi vyprávějí četné příběhy.
Zátoka Čikat je mystické místo, kudy se procházela vídeňská elita a samotný název zátoky je vlastně spojen s těžkým životem námořníků. Nedaleko zátoky u kostela Aununziata ženy vyprazdňovaly své manžely námořníky a v kostele se s rodinami před rozchodem modlily růženec. Museli dlouho čekat na svůj návrat - Čikat je vlastně lošinjský dialekt sloveso čekat.
Tato událost ze života ostrovanů je trvale zachována se zajímavou plastikou ženy, která mává svému milenci, když odjíždí na vzdálenou plavbu. Skultpura Addio je dílem akademického sochaře Zvonimir Obad, a je zasvěcen Mariji Stuparićové, manželce kapitána Aldebranda Petriny, která mu mávala a zdravila, když plul do dálky. "Sbohem, můj milovaný!" řekla Marija větru a mávala bílým kapesníkem.
Kroky do ráje a socha Addio jsou jistě skvělou propagací pro Lošinj, ostrov vitality, který je již dlouho známý jako klimatický ráj s až 1018 druhů rostlin a mírné středomořské klima, které vždy přitahovalo hosty na tento kvarnerský ostrov. Díky tomuto zvláštnímu mikroklimatu jsou Veli a Mali Lošinj ještě daleko V roce 1892 bylo vyhlášeno klimatickými lázněmi.
Dnes je Lošinj oblíbenou turistickou destinací, ostrovem četných zátok obklopených borovými lesy, a to je jistě specialita tohoto kouzelného souostroví a 250 kilometrů chodníků které se táhnou podél souostroví Lošinj.
Tyrkysové moře, neuvěřitelné zátoky a četné pláže a neodolatelná vůně borovic dělají z Lošinje kouzelnou destinaci a kroky do ráje jsou jen jedním z bodů, které stojí za to vidět, když jste na tomto kouzelném ostrově.
