Násobek oceněný Archeologické muzeum v Naroně - Vid první Chorvat in situ archeologické muzeum se zbytky svatyně císařského kultu. Velkolepé pozůstatky římského chrámu zde byly nalezeny v letech 1995 a 1996 v Plećašových stájích ve Vidu Augusteum z konce 1. století př. Kr Krista a nejpočetnější skupina mramorových soch římských císařů, jaká kdy byla v Římské říši nalezena. V chrámu bylo nalezeno více než 19 soch císařů, císařoven a dalších členů královské rodiny. Mezi nimi byla i socha císařovny Libye, která zůstala sťatá, protože v roce 1878 rolník prodal hlavu sochy siru Arthuru Evansovi a on za ni prý dostal Evansův půlválec.
Stálá expozice muzea je koncipována jako procházka historií Narony, a proto jsou v muzeu a na venkovních terasách vystaveny nejreprezentativnější nálezy z této lokality. Na ploše muzea je vystaveno na 900 nálezů, které návštěvníkům vyprávějí příběhy o historii města od konce 3. století před naším letopočtem až do 15. století.
Starověká Narona - tedy dnešní Vid u Metkoviće byla založena v helénistické době ve 3./2. století před naším letopočtem Kristus podél břehu řeky Neretva který Řekové nazývali Naron a Římané Naro. Údolí Neretvy bylo od pravěku přirozenou cestou z Jadranu do vnitrozemí a díky své strategické poloze bylo důležitou obchodní cestou, kterou využívali Ilyrové, staří Řekové a Římané. Narona bylo obchodní město, o kterém se zmiňovali řečtí spisovatelé Pseudo Skilák i Theopompus již ve 4. století př. Kr. Krista a během římsko-dalmatských válek se stala římskou pevností. V 1. století př. Kr. Krista Narona získává status kolonie jmen Colonia Iulia Narona.
Narona vzkvétala po založení římské provincie Dalmácie, za vlády prvního římského císaře Augusta. V té době byl vedle centrálního náměstí postaven chrám zasvěcený Augustovi a císařskému kultu - augusteum.
Náboženství hrálo důležitou roli v politickém životě starověkého Říma. Ačkoli to bylo v rozporu se starým náboženským přesvědčením, v Římě byl po smrti Gaia Julia Caesar prohlášen bohem a jeho nástupce Augustus, velký ochránce starověkých tradic a náboženské korektnosti, umožnil zavedení císařského kultu. Tento kult uctíval císaře a další členy císařské rodiny jako bohy, čímž prokazoval loajalitu a uznání autority římského státu. Císařský kult byl považován za součást tradičního římského náboženství a jeho neuznání bylo přímým útokem na římský stát.
I když císařský kult nebyl zpravidla výlučný, ale umožňoval náboženskou svobodu, křesťané se velmi rychle dostali do konfliktu s úřady právě pro neuplatňování císařského kultu. Ve staletém konfliktu mezi pohanstvím a křesťanstvím zanikl i císařský kult a naronitské Augusteum svědčí o vzestupu a
pád římského císařského kultu.
V době pozdní antiky byla Narona sídlem diecéze a počátkem 7. století chátrala. Jen málo středověkých nálezů svědčí o kontinuitě osídlení této oblasti a od 17. století byla na pozůstatcích Narony postavena vesnice Vid.
Narona se rozkládala na ploše 25 hektarů opevněných hradbami, které byly zpevněny věžemi. Horní město bylo na svazích kopce, dolní město na úpatí řeky a centrální náměstí na jejich křižovatce.
Prohlídku Narony je nejlepší začít z vrcholu kopce, na kterém se nachází farní kostel Ledena Gospa, kvůli krásnému výhledu na chráněnou mokřadní oblast delty Neretvy. Od kostela sestupují po valech na severní a západní straně schody, kterými lze dojít k městským branám na severu a k věži Eres na západě s četnými římskými památkami.
V sušších obdobích roku, kdy je hladina vody v Dolním Městě nízká,
je možné spatřit zbytky hradeb, raně křesťanský kostel a předměstské vily na místech Popova a Ereševa bara a celoročně raně křesťanský kostel s baptisteriem z 5./6. století na místě Sv. Vidění. Hlavní část však tvoří areál se zbytky starého chrámu, kde jsou vystaveny sochy císařů a jejich rodinných příslušníků, které jsou umístěny do kruhu na ochozu.
A na závěr jedna zajímavost: podle antických pramenů byla tato oblast známá kvalitními kosatci (Iris illyrica), ze kterého Řekové vyráběli omamnou silici a parfémy té nejvyšší kvality.
Foto: Archeologické muzeum Narona
